Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání schválila návrh státního rozpočtu pro příští rok. Ten počítá se schodkem čtyřiceti miliard korun. Příjmy rozpočtu jsou plánovány ve výši 1 578 miliard korun, výdaje se mají vyšplhat na 1 618 miliard korun. Oproti loňskému roku příjmová i výdajová stránky narostla o 112,8 miliard korun. Opozice rozpočet připravený ministryní financí Alenou Schillerovou (nestr. za ANO) dlouhodobě kritizuje. Vytýká mu především zmíněný schodek, nedostatek prostředků na investice a bujení státního aparátu.

„Tento rozpočet umožní kabinetu pokračovat ve splácení dluhů minulých vlád, a to zejména v oblasti důchodů, platů i v sociální oblasti. Prioritou jsou také investice do dopravní infrastruktury, školství, ale i vědy a výzkumu, které se nám v budoucnu vrátí. Klíčové je, že i přes mírné zpomalení ekonomiky nepočítáme v příštím roce se zvýšením schodku, a to i díky úsporám v provozní a personální oblasti,“ řekla šéfka státní kasy Schillerová.

Koalice politického hnutí ANO a ČSSD podporovaná KSČM za hlavní priority rozpočtu označila zvýšení průměrného starobního důchodu zhruba o devět set korun s tím, že do konce volebního období by měl dosáhnout hranice patnácti tisíc korun, nárůst rodičovského příspěvku o osmdesát tisíc korun pro rodiny s dětmi do čtyř let, které jej doposud nevyčerpaly, a posílení platů pedagogických pracovníků v regionálním školství. Rozpočet dále počítá s vyššími výdaji na výzkum vývoj a inovace, obranu a dopravní infrastrukturu.

Kabinet se rovněž shodl na růstu platů ve veřejném sektoru. Všichni zaměstnanci státu dostanou v příštím roce přidáno patnáct set korun přímo do tarifu. Jediného procentuálního navýšení se dočkají učitelé a nepedagogičtí pracovnici. Českomoravská konfederace odborových svazů je navzdory svému původnímu požadavku, aby platy státních pracovníků vzrostly alespoň o osm procent, s výsledkem jednání spokojena. Její předák Josef Středula uzavřenou dohodu zhodnotil jako „férovou“.

Jednání se Schillerovou a kritika opozice

Debata o rozpočtu započala na konci června, kdy vláda schválila rámce státního rozpočtu spolu se střednědobým výhledem hospodaření pro roky 2021 a 2022. Ministři ČSSD se tehdy zdrželi hlasování s tím, že Schillerové návrh jim neumožňuje naplňovat programové priority. O několik týdnů později vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že menší z koaličních stran požaduje pro své rezorty o dvacet miliard korun více, nejvíce pak — celkem jedenáct miliard korun — pro ministerstvo práce a sociálních věcí.

Přestože ministryně financí několikrát zopakovala, že požadavky ČSSD nejsou reálné, po sérii jednání nakonec ustoupila a výdaje státního rozpočtu oproti červnovému návrhu zvýšila o 17,5 miliardy korun. Nejvýrazněji si polepšil rezort v čele s Janou Maláčovou (ČSSD), který si přišel na dalších 5,9 miliardy korun. O více jak miliardu korun narostly také kapitoly ministerstva vnitra, obrany, školství a zemědělství. U dalších rezortů se plánované výdaje navýšily o méně než pět set milionů korun.

Rozpočet rezortů v roce 2019 a 2020 (v miliardách korun):

• MZV: 2019 — 8,127 / 2020 — 8,147
• MO: 2019 — 66,735 / 2020 — 75,500
• MF: 2019 — 23,617 / 2020 — 23,619
• MPSV: 2019 — 637,191 / 2020 — 688,239
• MV: 2019 — 77,605 / 2020 — 80,742
• MŽP: 2019 — 14,074 / 2020 — 15,831
• MMR: 2019 — 11,502 / 2020 — 26,672
• MPO: 2019 — 39,579 / 2020 — 49,682
• MD: 2019 — 72,555 / 2020 — 67,962
• MZE: 2019 — 57,416 / 2020 — 56,456
• MŠMT: 2019 — 205,759 / 2020 — 225,744
• MK: 2019 — 14,783 / 2020 — 15,050
• MZD: 2019 — 8,203 / 2020 — 9,196
• MSP: 2019 — 30,490 / 2020 — 31,733

Obdobně se vyjádřil i poslanec Jan Skopeček (ODS). „Vláda by měla začít vnímat realitu a předkládat rozpočty vyrovnané. To bychom ale nesměli mít na ministerstvu financí nemehla z politického hnutí ANO, která jej nejsou přes slušný ekonomický růst a rekordně nízkou nezaměstnanost schopna už roky připravit,“ shnrul. TOP 09 a hnutí STAN dále kritizovaly zvyšující se počet státních úředníků, snižování prostředků na investice nebo přehlížení problémů spojených s udržitelností zdravotního a důchodového systému. A před nárůstem mandatorních výdajů, jehož tempo je rychlejší než tempo růstu příjmů, varoval i Nejvyšší kontrolní úřad.